Stará škola - kam jinam taky o prázdninách

Když mi na FB před nějakými dvěma týdny bliklo echo, že v Babicích byla otevřena kavárna a večerka Stará škola, tak nějak jsem trošku tušil rukopis Davida Volence, tím spíš, že se na fotkách podezřele objevovala jeho žena Naďa. A protože už od prvního Babického trail 1/4 maratonu mám pro Babice slabost (v které jiné přípražské obci to s takovou energií postupně ožívá, místo klasického skomírání a uvadání?), navšívit zase (skoro po roce) Babice a zjistit jak se věci mají byla víceméně povinnost. Tenhle víkend to konečně vyšlo. Jednak díky počasí, jednak díky nedostatku jiných aktivit a také díky dlouhodobé zápůjčce silničního kola. Takže následující řádky budou takovým tipem na sportovně-kulinářský výlet.

Trasa Háje-Babice (30 km) případně zpět

Odkaz na trasu na Garmin Connect máte rovnou tady (to kdyby vás nezajímaly řeči ani Stará škola ale jen pouhé zhltnutí porce kilometrů ;-). Trasa je jetá na silničce, sice žádné galusky napumpované do režimu žiletka, ale žádné vysloveně podhušťování taky není nutné. Všechno asfalt, dva úseky kostky.
Z Hájů od metra se můžete vydat směrem na jih ulicí Novomeského, případně rovnou po chodníku - cyklostezce, která vede vpravo od ulice skrytá stromořadím. Na jejím konci odbočíte doprava, buď po Jurkovičově ulici, nebo po cyklostezce. Pak vás čeká cca 1 km bez odbočování. Je dobré dávat pozor na spáry mezi asfaltem, místy jsou docela otravné. Po 1 km dojedete na křížení se silnicí, zde odbočte po silnici doleva, směr Kateřinky, čímž najedete na Greenway Praha-Vídeň (A209) a po ní pojedete až do Průhonic. V Kateřinkách a následně v Újezdu je potřeba dávat pozor na zpomalovací příčné prahy. V Újezdu za křižovatkou, kde se připojuje cyklotrasa A23, vás čeká první (malé) Roubaix. Kostky jsou docela dobře položené, ale chce to trochu dávat pozor. Přejedete dálnici, následně po pravé straně minete restauraci Hliněná Bašta a za chvíli jste na křižovatce (těsně před ní pozor na autobusy, zatáčka je prudká a úzká, takže vybočují). Zde Greenway P-W odbočuje doprava, vy pojedete doleva. Po krátkém sjezdu vás čeká výjezd do centra Průhonic a následně napojení se na cyklotrasu 0027. Po ní projedete Čestlice (za nimi stezka uhýbá na souběžnou asfaltku, takže není důvod se zdržovat a můžete jet klidně rovně, pak pro změnu pozor na zcela nelogickou změnu přednosti v jízdě), Nupaky (na prvním T vpravo, pak dál po hlavní, která se opět stáčí vpravo), Kuří (opět prahy) a už jste skoro v Říčanech. Zde vás opět čeká mírná šikana v podobě značky "cyklisté, veďte kolo po chodníku" u kruhového objezdu na křížení s hlavním tahem směr D1, bez komentáře. Pokračujete dál v původním směru, čeká vás sjezd, kterým začíná další (velké) Roubaix. Zde je dobré dávat pozor, některé kostky jsou napůl vytržené a asi by nebylo dobré takovou vzít v plné rychlosti. Pořád bez odbočování až na náměstí a na jeho konci doprava opustíte 0027 a pokračujete po hlavní silnici (107) směr Světice. Tohle je asi nejotravnější úsek, je potřeba dávat pozor na kanály s podélnými škvírami, navíc silnice je místy rozbitá a tímpádem je potřeba jet víc ke středu, což auta občas těžce nesou. Zde opustíte hlavní silnici (konečně), která odbočuje doprava, vy pojedete rovně. Projedete Všestary, následně si můžete (ale nemusíte) udělat menší zajížďku do Menčic. V každém případě buď po průjezdu Menčicemi nebo po jejich minutí odbočíte doleva směr Klokočná. Kopec je táhlý a otravný... Za Klokočnou dávejte pozor, kousíček za mírnou levotočivou zatáčkou u posledních domů budete odbočovat na lesní asfaltku (cyklotrasa 0024). Zde musíte obejít (objet) závoru a čeká vás klidný úsek zcela bez aut. Na rozcestí V Jedlici pokračujete rovně po 0031 (0024 odbočuje vlevo) až k silnici na Tehovec. Na křižovatce odbočíte doprava, přejedete mostek (nyní spíš přejdete, neb je v rekonstrukci, ale chodit se tam dá) a jste na křižovatce s hlavní silnicí Říčany-Mukařov. Přejeďte křižovatku a pokračujte rovně do Strašína. Zde odbočce vpravo na Babice (opět se potkáte s cyklostezkou 0031). V Babicích minete po pravé straně rybník a hned odbočíte doprava (opět pozor na prahy). Zde už uvidíte budovu Staré školy.
Po patřičném občerstvení lze jet tou samou cestou zpět, nebo trochu improvizovat a výlet si zkrátit. Trasa, která se vyhne víceméně všem nepříjemným úsekům, může být třeba takováhle (bez záruky, neb jsem tudy nejel) - ušetříte 13 km, celkem budete mít v nohách 47 km. Kdyby i to bylo moc, nezbyde než se v Říčanech s kolem naložit na vlak ;-)

Stará škola

Stará škola © David Volenec

Stará škola je kavárna - večerka, o kterou pečují David a Naďa Volencovi. Otvíračka proběhla (dle profilu na FB) 26. července 2014. Stará škola nabízí pivo alko i nealko. Nealko lahvové, alko jak na čepu tak lahvové, kupříkladu specialitky od pivovaru Kocour. Dále velmi dobrou kávu na všechny myslitelné způsoby, něco tvrdšího od Žufánka, dále limonády Jarritos, mošty z Lažan, dorty, různá slaná menší jídla a tak dál a tak dál. A nakonec samozřejmě zmrzlina - jahodová, banánová, míchaná. Pokud by vás omrzela konzumace na místě, tak si můžete koupit i nějakou mňamku na doma: třeba Hradecké delikatesy, různé další omáčky, italské těstoviny, momentálně i čerstvé jahody a maliny (kterými voní celá kavárna). Stará škola je navíc cyklo-přátelská. Půjčí vám nějaký ten vercajk nebo pumpičku, případně můžete doplnit palivo pomocí tyčinek nebo ionťáků Chimpanzee.
Příště se tam musím vydat hladový a pěšky, protože nadměrná konzumace jak poživatin, tak alkoholu je s jízdou na kole neslučitelná. Což je skoro škoda ;-)
Pokud by vás zajímalo aktuální dění, tak ideální je sledovat FB profil, pokud FB nevládnete (a nechcete aby on vládnul vám), budete muset vzít zavděk webovými stránkami.

Souhrn
Celou trasu jsem ujel za 2 hodiny 30, pokud nehodláte návštěvu Staré školy odfláknout (což by byla škoda), doporučuju počítat s cca 4 hodinami na celý výlet (tolik to zabralo mě). I pokud výlet pojmete trochu poklidněji, mělo by vám na něj stačit odpoledne. Preventivně se však podívejte na stránkách Staré školy na rozvrh hodin, abyste nepřišli až po konci vyučování.

Feed Zone Portables

Slíbil jsem recenzi i na druhou knihu - až jí získám. A díky kombinaci narozenin a Eriky se tak stalo docela rychle;-) Tak tedy...

Feed Zone Portables: A Cookbook of On-the-go Food for Athletes

http://feedzonecookbook.com/

Kniha má podobnou strukturu jako The Feed Zone Cookbook. Tentokrát je ale úvod mnohem delší, přes 50 stran. Poměrně přehledně je popsáno, jak jednoduše rámcově spočítat výdej energie při delší zátěži a jak podle toho vhodně naplánovat přísun jídla. V několika tabulkách jsou pak tyto odhady uvedeny pro konkrétní intenzity zátěže (od relativně odpočinkových až po vrcholový výkon). A to jak pro cyklistiku (počítáno pro 100 mílový závod), tak pro běh (počítáno pro maraton) - oba dva sporty zatěžují především dolní končetiny, řada předpokladů je tedy mezi nimi přenositelná. 

V následující části autoři řeší problematiku hydratace. Podrobněji je vysvětlen způsob, jakým tělo zpracovává potraviny a co z toho vyplývá pro přísun energie v tekuté a v pevné formě. Velmi zestručněno, část energie lze tělu dodat v nápojích. Protože rychlost vstřebávání vody a živin je výrazně ovlivněná koncentrací nápoje, existuje určitý rozsah koncentrací, které jsou reálně použitelné. Současně je možný přísun tekutin významně ovlivněn okolní teplotou. Pokud je horko a víc se potíte, je potřeba (a je možné) pít víc a tímpádem je možné do sebe dostat víc energie. Tento přísun může být dostačující pro pokrytí energetického výdaje. Je-li zima, přísun tekutin nebude tak velký. Přísun energie pak není možné pokrýt výhradně pomocí nápojů a je potřeba i jíst.

Samozřejmě, je možné konzumovat i klasické energetické tyčinky a různé jiné komerční produkty. V další části je proto provedeno porovnání nutričních hodnot komerčních produktů a vlastnoručně vytvořených "jednohubek". Toto je doplněno o vysvětlení, proč některým sportovcům gely (a podobné) nedělají v žaludku (a následně níže) zrovna dobře. Opět to jde hodně zestručnit: hodně záleží na obsahu vody.

K úvodu musím dodat, že samozřejmě obsahuje určitá zjednodušení, případně že v některých bodech se liší od informací, které najdete např. v Lore of Running. Například není úplně přesné počítat míru dehydratace (resp. množství vody ztracené pocením) pouze jako rozdíl hmotnosti před a po výkonu. Značnou část ztracené hmotnosti tvoří spálené cukry. Na každé 4 kilokalorie spálíme 1 gram cukru, při maratonu za 4:30 celkem spálíme v cukrech něco přes 2500 kilokalorií, tedy přes 600 g cukrů (hrubé odhady na základě tabulek). Část ztracené vody pak nepochází čistě z vody vypité, ale jedná se o vodu vzniklou v rámci metabolismu, třeba právě během spalování cukrů (tudíž do značné míry nula pošlá od nuly). Stejně jako u jakékoliv jiné knihy je tedy dobré provést menší konfrontaci s jinou literaturou, případně s vlastními znalostmi.

A konečně přichází část věnovaná receptům. Recepty jsou rozdělené do těchto částí: Rice Cakes (rýžové koláčky), Baked Eggs (pečená vejce), Two-bite Pies (koláčky na dvě sousta), Baked Cakes & Cookies (Pečené koláče a sušenky), Griddle Cakes, Pancakes & Waffles (koláče pečené na mřížce, palačinky a vafle), Aha! Portables (obyčejná jídla upravená tak, aby se dala vzít s sebou, tedy po přečtení receptu následuje tzv. Aha-efekt;-) a Take & Make (různé "polotovary", které lze jednoduše dodělat, když je málo času). Stejně jako v předchozí knize, i tady je řada receptů bezlepkových či vegetariánských - vše řádně označeno. Kromě receptů pak v knize najdete i pár triků jak si přípravu zjednodušit, případně jak vytvořené "jednohubky" vhodně zabalit.

Poslední částí knihy jsou opět různé tabulky, jednak shrnující nutriční hodnoty jednotlivých receptů, jednak opět nezbytné převodní tabulky mezi jednotlivými systémy (U.S., Imperial, Metric).
Edit 23. 7. 2014
Po několika šílených snahách o propočty výdajů jsem zjistil dost podstatnou věc: v celé knize se za cal, Cal, CAL (v nadpisech tabulek) skrývají nikoliv kalorie, ale kilokalorie!

Shrnuto

Dvojče k předchozí knize. Pokud vás nebaví jíst různé gely a jiné podivnosti, bude se hodit.

Bonus

Už jsme stihli vyzkoušet jeden recept. V originále se jedná o Sausage and Potato Cakes, my jsme si recept trochu upravili (co dům dal):

5 brambor, asi 150 g klobásy (nějaké lepší) a trochu anglické slaniny, 1/4 hrnku najemno pokrájené cibule, 4 vejce, 1/2 hrnku hrubé mouky, sůl, kmín džíra, strouhaná gouda

Uvařte na kostky (menší) pokrájené brambory (s kmínem). Pečlivě slijte vodu. Na pánvi osmahněte klobásu, pak přidejte brambory a cibuli. Lehce osmahněte a dejte stranou zchladnout. V míse rozmíchejte vajíčka s moukou, osolte. Poté přidejte zchladlou směs s bramborami (když bude moc horká, začne vám "vařit" vajíčka), promíchejte. Vymažte formičky na muffiny (12 ks) a rozdělte do nich směs. Posypte strouhaným sýrem. Pečte cca 15-20 minut v troubě předehřáté na 180 °C. Ke konci můžete pustit gril (nebo horní topení), aby sýr pěkně zezlátnul. Vyklopte z forem ještě za tepla (my to neudělali a dalo nám dost práce muffiny z formiček dostat;-) Hotovo.

Samozřejmě jde použít jakékoliv koření, případně nahradit maso zeleninou. Podle mě tenhle recept spadá spíš do kategorie Aha!, protože vzato kolem a kolem, je to vlastně to, co řada z nás zná pod názvem francouzské brambory. Jen s drobnými úpravami a ve formě muffinů. Nic to ovšem nemění na tom, že je to zatraceně dobré přenosné jídlo.

The Feed Zone Cookbook

Říká se, že výživa je čtvrtou disciplínou v triatlonu. Sunny Blende, ultraběžkyně a specialistka na výživu, dokonce řekla, že ultramaratony jsou vlastně jen takové soutěže v jídle a pití, při kterých se trochu proběhnete pěknou krajinou. Není tak těžké přijít na to, že čím náročnější sport a čím delší výkon, tím větší roli jídlo (a pití) hraje. Stejně tak není těžké přijít na to, že výživa sportovců při tréninku a hlavně při závodě je záležitost dost specifická. Jídlo by tělu mělo dodat všechny potřebné nutrienty (tuky, cukry, bílkoviny, minerály...), ideálně ve správném poměru a množství, mělo by být dobře stravitelé a nemělo by moc dráždit žaludek, mělo by zabrat co nejmenší objem... To, že by mělo taky dobře chutnat, to řada sportovců bere spíš jako svého druhu bonus. Setkal jsem se už s celou řadou (hlavně běžeckých) receptů, kde chuť byla ne na posledním místě, ale ani se nedostavila na start. Asi nejméně strašlivé byly rozinky se solí (kdo z nás nemáčel při nějakém ultra do soli banán, že...), na druhé straně spektra byla prostá směs bílkovin, tuku a cukru.

Kdysi dávno, v době kdy mi to ještě běhalo (hlavně orienťácky), jsem od někoho zaslechnul informaci, že bratři Skripnici (klacky.cz) na závod v horském orientačním běhu táhnou v báglu půlku bochníku chleba a kus uzeného. Přišlo nám to dost divné, všichni přece vědí (věděli...), že na takovéhle závody se tahají energy tyčinky, sojové suky, carbosnacky a podobné energetické bomby. O řadu let později, po svém prvním rogainingu, jsem usoudil, že na té myšlence něco bude. Po 12 hodinách jsem se v basecampu vrhal na kuřecí steak jako kdybych týden nejedl a po zbylých 12 hodinách jsem krabici s výše zmíněnými energetickými bombami musel na několik dní odložit z dohledu, neb se mi při pohledu na ně dělalo zle... Postupem času jsem přišel na to, že pivo při závodě nikoho nezabije (a navíc je svou chutí téměř úplně avšak ne zcela nepodobné ionťáku;-) a že slané krekry jsou občas lepší než tatranka. A takové korbáčiky... Už párkrát mi někdo během závodu automaticky na nabídku odpověděl zamítavě, jakmile si však všimnul, co mu nabízím, neodolal a shltnul je téměř se slzami štěstí v očích. Skutečné jídlo je prostě skutečné jídlo...

http://feedzonecookbook.com/

The Feed Zone Cookbook: Fast and Flavorful Food for Athletes

Sportem, ve kterém hraje strava během závodů obzvlášť velkou roli, je silniční cyklistika. Když Allen Lim, doktor integrativní fyziologie, začal pracovat pro profesionální cyklisty, zjistil, že řada z nich má s výživou potíže. Strava během závodu sestávala především z různých gelů, tyčinek a jiných preparátů, které příliš nelákaly ke konzumaci. Řada závodníků měla navíc dost špatné stravovací návyky. V okamžiku, kdy Lim viděl závodníka, jak si k večeři nasypal misku cereálií, zkonstatoval, že je čas na změnu. Začal tedy vařit "obyčejná" jídla. Kromě toho, že splňovala všechny požadavky na závodní stravu, měla jednu podstatnou výhodu - byla dobrá. Poté se setkal se špičkovým kuchařem Biju Thomasem. Velmi rychle se spřátelili a vznikla dokonalá dvojice - specialista na výživu a šéfkuchař, oba nadšení cyklisté. A postupně vznikla tato kniha.

Kniha The Feed Zone Cookbook: Fast and Flavorful Food for Athletes je poněkud netradiční kuchařka. Hned v úvodní části, popisující okolnosti vzniku, najdete upozornění, že recepty obsahují velká množství cukrů, tuků a že se rozhodně nejedná o kuchařku pro ty, kdo se snaží zhubnout. Následuje popis vhodného načasování stravy - kdy jíst před zátěží, jak jíst během zátěže, jak po zátěži - a jak hodně jíst. Základní pravidlo zní: Pokud netrénujete, nebo trénujete jen lehce, je v pořádku, pokud máte někdy hlad. Pokud trénujete, je v pořádku, pokud máte trošku hlad. A pokud se blíží důležitý závod nebo pokud závodíte, snažte se nemít nikdy hlad. V další krátké části je popsáno, jakým způsobem autoři používají ve svých receptech jednotlivé nutrienty (opakuje se vysvětlení, že se nejedná o "lehká" dietní jídla), jak efektivně používat knihu (co dělat, co nedělat při úpravách receptů), jaké jsou základní složky a proč je používat. Nakonec je uveden soupis vybavení a surovin, které by měl mít sportovec v kuchyni vždy po ruce.

Následuje nejdůležitější část celé knihy - recepty. Recepty jsou rozdělené nejprve dle typu jídla, dělení odpovídá stravovacímu schématu během závodů a tréninku: Breakfast (snídaně), Portables (s sebou), Après (po zátěži), Dinner (večeře/odpolední jídlo), Desserts (moučníky) a Basics (základní předpisy a recepty na různé omáčky, přílohy, dochucovače atp.). Každá tato část je pak ještě dále dělená, například v případě snídaně: Bowls (misky), Handhelds (do ruky), Big Plates (velká jídla). Celkem kniha obsahuje nějakých 150 receptů, včetně barevných fotografií. Řada receptů je vhodná pro bezlepkovou dietu, případně pro vegetariány (oboje je vyznačeno). Recepty jsou opravdu různorodé, žádný těstovinový salát stokrát jinak. Několik ukázek: Quiche, Fig and Honey Rice Cakes, Chicken Tacos, Corn Cakes with Crisp Chicken, Flourless Chocolate Cake. Doba přípravy se u řady z nich vejde do půl hodiny - což je rozhodně další argument mluvící pro vyzkoušení. Bylo by vhodné upozornit, že u řady receptů se nejedná o žádné světoborné novinky. Naopak, člověk často zjistí, že něco takového vaří také. Ale rozhodně není na škodu vědět, že se jedná o jídlo vhodné pro vrcholové sportovce. 

Aby si knihu patřičně užili i milovníci pečlivého sledování nutričních hodnot, poslední část obsahuje nutriční a převodní tabulky.
Edit 23. 7. 2014
Po několika šílených snahách o propočty výdajů jsem zjistil dost podstatnou věc: v celé knize se za cal, Cal, CAL (v nadpisech tabulek) skrývají nikoliv kalorie, ale kilokalorie!

Souhrn

Celou knihu by šlo shrnout do jediné myšlenky: Nejlepší věcí, kterou můžete jíst, je skutečné jídlo. Pokud nejste milovníkem tyčinek, gelů a jiných přípravků, The Feed Zone Cookbook: Fast and Flavorful Food for Athletes by ve vaší knihovně chybět neměla.

Něco navíc

Biju Thomas a Allen Lim také stojí za vznikem projektu Scratch Labs. Jejich snahou je vyrábět kvalitní výživu pro sportovce, momentálně mají v nabídce především "ionťáky" na bázi ovocných prášků vyrobených vakuovým vymražováním. Nutno dodat, že cena odpovídá deklarované kvalitě... Na stránkách najdete kromě těchto produktů i pár receptů - především recept na (údajně) velmi známé Allen Rim's Rice Cakes. A komu by nestačily recepty na Portables v knize The Feed Zone Cookbook, může na stránkách také zakoupit druhou knihu stejných autorů - Feed Zone Portables, o které (snad) něco napíšu v dohledné době (zatím je pouze na wishlistu).

La chía

La chía (Salvia hispanica) es una planta herbácea de la familia de las lamiáceas; junto con el lino (Linum usitatissimum), es una de las especies vegetales con la mayor concentración de ácido graso alfa-linolénico omega 3 conocidas hasta 2006 (Wikipedia). No není to prostě úžasné?
Tak dobře... Jak jednou zahlásil na začátku koncertu Michal Němec z Jablkoně, začneme pomalu, abychom nezačali moc rychle. Vše se opět točí kolem knihy Born to Run, kterou jsem přečetl téměř jedním dechem před BVVŠ. Větší část knihy se točí kolem domorodých obyvatel Barranca del Cobre (Měděné údolí) - Tarahumarů. Tarahumarové se sami označují jako Ráramuri, což lze přibližně přeložit jako '(bosí) běžci', nebo 'ti, kteří běhají rychle'. Tarahumarové mají úžasnou tradici, která vyplývá mimo jiné i z toho, že jejich obydlí jsou řídce rozeseta po celém měděném údolí - dlouhé dvoudenní běhy na vzdálenost až 120 mil (něco přes 190 km). A zde přichází ke slovu (mimo jiné) chia - semínka šalvěje španělské (Salvia hispanica)...
Jedna lžíce těchto semínek údajně stačila indiánům ze severozápadu na celodenní pochod. To je trochu nadnesené, i pokud budu předpokládat hodně hubeného indiána a velmi pomalou chůzi. Trochu uvěřitelnější již je představa, že bylo často možné potkat indiány, kteří jako svou jedinou potravu na dlouhých cestách za výměnným obchodem nesli pouze pytlík semínek chia. Chia totiž obsahuje cca 20 % bílkovin, kolem 30 % tuků - z toho cca 13 % tvoří omega-3 mastné kyseliny (takový losos obsahuje někde kolem 2 %). Aby toho nebylo málo, dále obsahují cca 20 % sacharidů. Zbytek tvoří vláknina a minerály (fosfor, hořčík, vápník, draslík, sodík). Chia navíc obsahuje značné množství mucinu a po namočení do vody dokáže absorbovat množství vody odpovídající až dvanáctinásobku své váhy. Při tom vzniká na povrchu semínek hlenovitý (rosolovitý) povlak. Díky němu je chia dobrá pro zadržení vody v organismu a rehydrataci. Rosolovitý obal semínek navíc zpomaluje jejich trávení - tělo získává z chii energii postupně, což mimo jiné pomáhá udržet (v rámci možností) konstantní hladinu cukru v krvi. Prostě ideální potravina - nejen pro domorodce, ale i pro běžce.
Mé první pídění se po chie skončilo špatně: zatímco různě po světě si ho nemohou vynachválit ultramaratonci a vegetariáni, u nás se především s úspěchem přidává do krmiva pro ptactvo. Ale stačilo počkat pár týdnů, až si dostatek českých běžců přečte Born to Run a pak zkusit hledat znovu. Tentokrát už jsem byl úspěšnější, chiu lze u nás sehnat v obchodech s bio (a podobnou) výživou - samozřejmě tomu odpovídá i cena. Pokud se chia osvědčí, lze jí na internetu koupit ve větším balení za mnohem nižší cenu (kolem 20 USD za 3 libry).
Chia dorazila dnes (Aida Organic s.r.o.), tak jsem se rovnou pustil do testování.

Chia - 2 x 250 g + 100 g (v akci ;-)	Semínka jsou o něco drobnější než sezamová
3 kávové lžičky v 250 ml vody, asi 5 minut po zalití - je vidět, jak se kolem semínek vytváří hlenovitý obal	To samé, jen shora
Namletá chia - 1 kávová lžička	...a asi 60 ml vody, 5 minut po zalití - směs je mnohem hustější
...což je vidět i shora

Směs chutná jednoduše řečeno nijak - když rozkousnete semínko, chutná mírně olejnatě. Někomu může vadit trochu zvláštní rosolovitá konzistence, ale to je podle mého názoru spíš nezvyk. Já jsem si pro vyzkoušení ochutil směs skořicovým cukrem, ale jinak jde asi použít cokoliv - třeba semínka rovnou zalít džusem. Taky jsem zkusil, jak se bude chia chovat po nadrcení - směs je hustší, protože menší částice lépe absorbují vodu. Z hlediska použití při běhu je však asi vhodnější semínka nekousat. Nemám to samozřejmě nijak ověřeno, ale domnívám se, že efekt zpomalení trávení bude u rozkousaných semínek méně výrazný, protože dojde k narušení rosolovitého obalu. U semínek nadrcených před namočením je to ještě víc diskutabilní - jednotlivé částice se obalí gelem dobře, ale nějaký účinek na rychlost trávení může mít i samotný obal semínka (asi jako když rozkousnete povlak na 'long-effect' vitaminové tabletě).

Další testování podniknu ještě před Týnišťskými šlápotami - ještě jsem třeba nepřišel na to, jak bude nejlepší semínka při běhu konzumovat...

A protože tentokrát není vše jen z mé vlastní hlavy, sluší se uvést použitou literaturu:

• Wikipedia: Salvia hispanica, Tarahumara people 
• Chia seed magic
• Ultra-running insights: 9 Reasons Why Chia Seeds Are An Ideal Performance Food
• a samozřejmě: Born to Run