Pokud si rozumíte s asfaltem, pro běhání vám stačí klasický městský park, nevadí vám semtam semafory a ještě ke všemu chcete spojit běžecký výlet s menší poznávací procházkou, pak je docela dobrou volbou trasa podél Canal Saint-Martin - kanálu svatého Martina.
Canal Saint-Martin spojuje (zjednodušeně) Seinu se řekou Ourcq a dříve
sloužil jako zdroj pitné vody a jedna z dopravních tepen lodní dopravy.
Kanál překonává výškový rozdíl 25 metrů, je na něm 9 plavebních komor,
řada lávek pro pěší a dva otočné mosty. Část kanálu, mezi port de
l'Arsenal a boulevard Jules-Ferry je podzemní. Pokud by vás omrzelo
běhání, doporučuji prohlédnout si kanál během
dvouapůlhodinové plavby, která vážně stojí za to.
Běžecká trasa podél kanálu vás provede od Place de la Bastille až k Place de la Bataille de Stalingrad
(cca 4 km). Zde se pak můžete rozhodnout, zda svůj výlet ukončit, nebo
pokračovat dál podél Bassin de la Villete až do stejnojmenného parku (další cca 1,5 km).
Cestou podél kanálu si můžete prohlédnout místa, kde se natáčely známé
filmy, jako je Amélie z Montmartru nebo výrazně starší Hôtel du Nord.
Část trasy vedoucí nad zakrytým kanálem je na běhání o něco příjemnější, protože v parcích se často potkáte se šotolinovými cestičkami. Kolem nezakryté části musíte počítat spíše s asfaltem. Výhodou je v obou částech poměrně velké množství stromů, takže v kombinaci s blízkostí vody ideální místo pro teplejší dny.
 |
| Zakrytá část kanálu Saint-Martin |
|
 |
| Vjezd do jedné z propustí |
|
 |
| Propust, lávka pro pěší a otočný silniční most |
|
 |
| Lávka pro pěší a jedna z nádrží |
|
 |
| Bassin de la Villette |
|
 |
| Původní přístavní budovy prošly rekonstrukcí |
|
 |
| Zvedací silniční most |
|
|
|
Parc de la Villette
 |
| Panoramatické kino La Géode |
Parc de la Villette se nachází v 19. pařížském obvodu a vznikl na místě bývalých jatek. Je to třetí největší park v Paříži. Koncepce celého parku je dílem francouzského architekta švýcarského původu Bernarda Tschumiho. Park je tvořen pomocí tří principů, které Tschumi označuje jako body, linie a plochy. Zatímco pochopení principu linií a ploch je bez prohlédnutí si plánů parku poněkud obtížnější, princip bodů je zřetelný na první pohled. V parku je totiž postaveno 26 červených altánků (ve francouzštině označovaných jako follies, s původem v anglickém slově folly), které jsou umístěny ve stodvacetimetrových rozestupech a tvoří pravidelnou síť. Každý altánek je unikát, nicméně všechny jsou tvořeny podle Tschumiho velmi
specifických pravidel. Altánky slouží jako ateliéry, pokladny pro blízké kulturní sály, vyhlídky na park a podobně.
 |
| Allée Darius Milhaud |
Park je rozdělen na celou řadu zahrad. Některé jsou běžnější, některé působí až fantaskně. Najdete zde například zahradu zrcadel (Jardin des Miroirs), ve které se nachází 30 dvoumetrových monolitů s povrchem z leštěné oceli odrážející okolí, nebo zahradu dětských strachů (Jardin des Frayeurs enfantines) kde vás bude smrkovo-březovým lesem provázet tajemná hudba. Parkem prochází celá řada cestiček, z nichž asi nejzajímavější se klikatí prakticky celým parkem a provede vás - byť ne zrovna přímo - kolem většiny zahrad. Cestička je
zakreslena v mapě, bohužel v některých místech je v mapě přerušená, takže je rozdělená na několik částí.
Pokud by vám ani park Villette nestačil, můžete po Allée Arthur Honneger a Allée Darius Milhaud (opět
vyznačeno v mapě) přeběhnout do dalšího pařížského parku.
Parc des Buttes-Chaumont
 |
| Parc des Buttes-Chaumont |
Park des Buttes-Chaumont, pátý největší pařížský park, se nachází v 19. pařížském obvodu a vznikl v roce 1867 na místě bývalých lomů, ve kterých se těžil sádrovec a stavební kámen pro pařížské domy. Vzhledem ke svému původu je park poměrně kopcovatý a pokud byste měli v Paříži náladu trénovat krátké úseky do kopce, určitě si svou cestičku najdete.
 |
| Sibylin chrám |
Parku vévodí přibližně kruhové jezero, v jehož středu se tyčí skalnatý ostrov, který je s břehy jezera spojen kamenným mostem sebevrahů (Pont des Suicidés) a visutou lávkou (Passerelle suspendue), jejímž autorem je Gustav Eiffel. Na vrcholku ostrova je altánek, zvaný též Sibylin chrám, ze kterého je pěkný výhled jak na samotný park, tak i na okolní zástavbu, včetně Montmartre. Od altánku k lávce a ke břehu jezera dříve vedla stezka, která místy procházela různými tunýlky a točitými schodišti ve skále, nicméně v současnosti je pro veřejnost uzavřená, pravděpodobně z bezpečnostních důvodů. Ze severního břehu jezera jsou některé úseky velmi dobře patrné a je tedy možné udělat si představu o délce celé trasy. Několik metrů jižně od jezera ještě najdete 14 metrů hlubokou a 20 metrů vysokou grotu s umělými krápníky (největší měří 8 metrů), která dříve sloužila jako vstup do podzemní části lomu. Grotou protéká jeden ze tří potoků napájejících jezero. Potok zde tvoří 32 metrů vysoký umělý vodopád.
Tím běžecké tipy pro východní část Paříže končí. Uvidíme, zda - nebo kdy - budu mít možnost otestovat běžecky i jinou část.
Žádné komentáře:
Okomentovat