Už nevím kde jsem si všimnul upoutávky na Babický trail 1/4 maraton. Každopádně, do nabitého zaříjového kalendáře přibyl třetí závod, zatím jako "návrh"... Čím víc se termín blížil, tím víc mi bylo jasné, že do Babic prostě musím. Nejdřív naprosto nemožně nemoderní logo závodu, pohlazení po duši číslo jedna. Pak rozhovor s Davidem Volencem na runfree.cz. A poslední kapkou byl Davidův úžasně napsaný článek Babice Classics (Uvědomování si souvislostí). Bylo rozhodnuto, v Babicích se bude psát historie a já prostě budu při tom, nějak už ten čas zohýbám...
Přijíždím do Babic a je to přesně takové, jaké jsem to čekal. Jako když jsem v 93' začínal běhat orientační běh - shromáždiště na fotbalovém hřišti, stánky s občerstvením (zde poněkud netradičním:-), předstartovní nervozita organizátorů i závodníků. K tomu ještě David sehnal oldschool tílka, poslední kousky od Billa Rodgerse, made in USA. Závodníci si nechali narůst oldschool kníry. V Babicích se šíří oldschool rodinná atmosféra.
Závod je oficiálně zahájen, první se na start staví děti na 400 metrů a pak starší na 800. Všichni fandí, děcka běží jako o život a bojují až na cílovou čáru.
Na start hlavního závodu, trail 1/4 maratonu, se postavilo přes 80 lidí. Úžasné číslo. Trať je náročná, první půlka z kopce, druhá zas do kopce. Šotolina, lesní cesty, asfalt, kořeny, bahno a louže. To vše dvakrát. Kilometrovníky jsou úžasná věc, doplňkové cedule s povzbuzováním tomu dávají ještě větší šťávu. Diváci fandí jak na olympiádě. Cíl, potřásání rukama a euforie.
Vyhlašování trošku komplikuje déšť. Stojím nad Davidem s deštníkem a snažím se omezit zmáčení diplomů na minimum. Děcka dostávají mikroskopy a dalekohledy, dospěláci pravý Babický šnaps a další nezbytnosti. Soupeři si podávají ruce a narozdíl od našich politiků to fakt myslí upřímně. A na mě znova dýchá atmosféra prvního pořádání závodů v orienťáku - všechno to klape, občas to skřípne, ale celkově ten kolos jede správným směrem a pořád ještě kape jenom pot a ne krev. Vyhlášením končí závod a začíná kultura. Ještě pomáháme s Michaelem se stavbou trialové dráhy a pak už valím domů, s hodinovým zpožděním proti plánu, ale se zážitky hodně nad plán...
Přijíždím do Babic a je to přesně takové, jaké jsem to čekal. Jako když jsem v 93' začínal běhat orientační běh - shromáždiště na fotbalovém hřišti, stánky s občerstvením (zde poněkud netradičním:-), předstartovní nervozita organizátorů i závodníků. K tomu ještě David sehnal oldschool tílka, poslední kousky od Billa Rodgerse, made in USA. Závodníci si nechali narůst oldschool kníry. V Babicích se šíří oldschool rodinná atmosféra.
Závod je oficiálně zahájen, první se na start staví děti na 400 metrů a pak starší na 800. Všichni fandí, děcka běží jako o život a bojují až na cílovou čáru.
Na start hlavního závodu, trail 1/4 maratonu, se postavilo přes 80 lidí. Úžasné číslo. Trať je náročná, první půlka z kopce, druhá zas do kopce. Šotolina, lesní cesty, asfalt, kořeny, bahno a louže. To vše dvakrát. Kilometrovníky jsou úžasná věc, doplňkové cedule s povzbuzováním tomu dávají ještě větší šťávu. Diváci fandí jak na olympiádě. Cíl, potřásání rukama a euforie.
Vyhlašování trošku komplikuje déšť. Stojím nad Davidem s deštníkem a snažím se omezit zmáčení diplomů na minimum. Děcka dostávají mikroskopy a dalekohledy, dospěláci pravý Babický šnaps a další nezbytnosti. Soupeři si podávají ruce a narozdíl od našich politiků to fakt myslí upřímně. A na mě znova dýchá atmosféra prvního pořádání závodů v orienťáku - všechno to klape, občas to skřípne, ale celkově ten kolos jede správným směrem a pořád ještě kape jenom pot a ne krev. Vyhlášením končí závod a začíná kultura. Ještě pomáháme s Michaelem se stavbou trialové dráhy a pak už valím domů, s hodinovým zpožděním proti plánu, ale se zážitky hodně nad plán...
Michale děkuju, žes přijel. 41:29 je paráda ne? To je někde okolo mýho osobáku, ale to bylo na Rozdělovským čtvrtmaratonu. Babice běhám sice asi 5x týdně, ale závodit jsem nemohl. I přes ten organizační stres jsem si to ale užil i já. Moc děkuju za deštník i všechnu další pomoc. Bylo mi ctí a brzy se uvidime. David, SK Babice
OdpovědětVymazat